Přeskočit na obsah

KÁŤA REJNKOVÁ

Do divadla jsem se dostala tak nějak přirozeně, především protože jsem odjakživa byla hérečka. Taky pomohlo mít za bráchu zakladatele spolku a rejžu, haha.

V divadle jsem hrála a zpívala ve Večeru tříkrálovém, v Baladě, Cikánech i ve Vlasech. Pak jsem se přestěhovala do Brna a (nejen) moje činnost v divadle trochu upadla. Teď jsem součástí marketingového týmu a dělám copywriting – k téhle pozici jsem přišla jako slepý k houslím a učím se za pochodu, tak se mnou mějte trpělivost, prosím. Pomáhám i na volnočasových akcích. Doufám, že se velmi brzy dostanu zpátky na prkna a chtěla bych si zkusit i (spolu)režii.

Tak kromě divadla a zpěvu hodně čtu, baví mě móda a krása, koukám na seriály, vařím, ráda cestuji, jsem někde s kamarádama, taková klasika. Pořád studuju, takže se věnuju psychologii a pedagogice, oboje mě ještě pořád baví. Taky miluju svoje dvě kočky, víno a nekonečné filozofické debaty o podstatě života.

To vím naprosto přesně, je to Sen noci svatojánské. A ačkoliv ta hra samotná je mistrovské dílo (dokonce jsem si vybrala Lysandry monolog k přijímačkám na JAMU), důvod, proč je to moje nejmilejší hra, je ten, že mě dostala k herectví. Bylo mi asi 6 nebo 7, když ji Mimochodem hráli na Šeptouchově, osvětlené svíčkami. To byl jeden z mých nejkouzelnějších zážitků vůbec.

První by byla Beatrice z Mnoho povyku pro nic, ale nepohrdla bych ani tou Lysandrou. Z muzikálů bych si pak vybrala Roxie ze Chicaga. A vlastně cokoliv, co hrála Helena Bonham Carter.

Ve Vlasech jsem hrála generála. Mimo Mimochodem jsem pak hrála různé role v autorských hrách, namátkou třeba královnu, panenku, velkou párty holku a shopaholičku,.. Zkrátka všechny moje osobnosti převedené do jednotlivých rolí!