| Vypravěč | Tomáš Doležal, Petr Soukup |
| Karkulka, Šípková Růženka | Radek Vaněček |
| Král, Vlk, kůzlátko | Kuba Sajdl |
| Královna, Smolíček Pacholíček, kůzlátko | Kuba Smítka |
| Jezinka, koza | Marky Prchalová |
| Jezinka, maminka Karkulky | Zuzka Krajíčková, Terka Matoušková |
| Vlk, jelení zadek | Franta Čapek |
| Jelení předek, černokněžník, princ | Pepa Nádvorník |
Sobotní odpoledne, 31. března l.p. 2007. DS Mimochodem září na programu kutnohorského festivalu „Probouzení Kutné Hory“ k příležitosti zahájení turistické sezony v tomto krásném městě.Diváci, především z dětských řad, doprovázení svými rodiči se těší na naše popletené pohádky. Čas hraní: 15:45.
Až dosud vypadá vše v pořádku. Až dosud. Ovšem, dopolední program herců tuto krásnou a jednoduchou představu postupně bourá. Až do oběda se totiž soustředíme především na celoledečskou hru pro děti – Odpadkopy. O ní však blíže jinde.
Sraz herců ve třičtvrtě na dvě (aby se stihly najít všechny kostýmy na pohádky a přesun do Kutné Hory) se stává realitou až těsně po druhé. Na hradě usilovně hledáme vše, co potřebujeme ke svému projevu. Nutno potknout, že ač s mírnými obtížemi, tak úspěšně. Okolo třetí hodiny odpolední vyráží první auto s kostými, rekvizitami a kulisami směr sever a druhé se snaží opustit Ledeč směr Zruč pro paroží a zapomenutý scénář. Bohužel, snažení je komplikováno upadnutou SPZtkou, kterou se nám naštěstí podařilo elegantně přimontovat zpět tam, kam patří. (Oproti návrhu hodit ji prostě do kufru se ukázalo její přimontování více než šťastně, neboť těsně za Zručí míjíme policejní hlídku zastavující auta). I druhé auto se tedy pomalu (spíše rychle) vydává směr kutnohorská prkna znamenající svět. A přijíždí pozdě. (Podle očekávání) Ještěže jsme se rozdělili a Kubům s Pesem se podařilo zatím nainstalovat kulisy a zabavit pořadatele.
Kolem třetí začínáme konečně hrát. Úlohy vypravěče se ujal místo Tomáše Doležala, který se plně věnoval právě Odpadkopům, Petr Soukup. A ačkoliv scénář dostal do ruky až v okamžiku, kdy vystupoval na podium před diváky (jakpak by taky ne, když ho měla zručská posádka), zhostil se své úlohy znamenitě. Z vypravěče a průvodce pohádkami se velice rychle stává ostřílený komentátor fotbalových utkání první ligy, jehož výkon ocenil i najatý profesionál přizvaný k uvádění celého festivalu.
Hercům nezbylo, než se přizpůsobit a improvizovat. Nebylo to tak těžké, neboť pohádky jsme delší dobu nehráli a scénáře se mezitím zatoulaly kdovíkam. A podařilo se. Bavily se nejen děti, pro které pohádky byly původně určeny, ale i starší diváci, kteří se smáli, až jim tekly slzy po tvářích. Pořadatelé nadšeně sledovaly obě dvě pohádky, které se natáhly z původních asi pětadvaceti minut až na třičtvrtě hodiny. Spokojeni byli nakonec všichni. Herci, kteří si konečně zase po dlouhé době zahráli, organizátoři, kterým jsme pomohli s festivalem a kteří nám nakonec odpustili i naše zdržení harmonogramu a samozřejmě i diváci, kteří nás odměnili výborným potleskem.
Závěrem chci poděkovat všem hercům za jejich výkony, Pesovi za nezapomenutelný zážitek, Kubovi za odvoz kostýmů tam i zpět a jejich uskladnění, organizátorům za možnost si takhle krásně zahrát a divákům za skvělou kulisu.
Za DS Mimochodem, Pepa Nádvorník.